Aktuality

Soukromá elektronická pošta na pracovišti

Rozvíjející se výpočetní technika a snaha po vyšší efektivitě práce umožňuje zaměstnavatelům zavádět elektronickou poštu na většinu pracovišť. Vedle kladů, které tato technika přináší, se objevují praktické problémy. Např. zda zaměstnavatel může kontrolovat elektronickou poštu, kterou zaměstnanec obdržel na pracoviště do schránky počítače, který mu byl svěřen k výkonu práce, nebo poštu, kterou odeslal zaměstnanec. Jedná se o nové prvky v pracovní činnosti, v nichž je obsažena i ochrana údajů a tím i osobnost zaměstnance.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 15.03.2019

Přečíst celý článek

Může mít muž mateřskou dovolenou?

Mnozí nad titulkem nevěřícně zakroutí hlavou, ale pracovněprávní předpisy umožňují, aby muž pečoval o dítě na „mateřské „ nebo rodičovské dovolené. V legislativním smyslu se u muže – zaměstnance -nejedná o klasickou „mateřskou“ jako je tomu u zaměstnankyň – žen, ale o dobu, po kterou může žena čerpat mateřskou dovolenou. Právní úprava zavedená zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.- dále ZP) a zákonem o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., vytváří rovnocenné podmínky pro péči o děti i v průběhu zaměstnání pro ženy i muže.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 06.03.2019

Přečíst celý článek

Chcete koupit nebo pronajmout podnik?

Jsem přesvědčen o tom, že mnoho čtenářů na otázku vyslovenou v titulku odpoví záporně. Přesto se podobné obchodní transakce uskutečňují. Právní předpisy s nimi počítají a je vhodné si je připomenout, zejména z pohledu zaměstnanců, kterých se to týká. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále NOZ) zrušil s účinností od 1. ledna 2014 obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Z toho důvodu zařadil do obsahu i právní úpravu prodeje závodu a zavedl nový pojem – pacht závodu.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 12.02.2019

Přečíst celý článek

Osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu

Zákon o protikomunistickém odboji, vydaný pod č. 262/2011 Sb., je svého druhu jedinečným (nikoli speciálním) právním předpisem. Okruh osob, které jsou za předpokladu splnění zákonných podmínek nositeli příslušných oprávnění, je poměrně úzce limitován ex ante nastalými skutečnostmi, ale do značné míry i věkem. Tomu je přizpůsoben i způsob satisfakce provedené nyní již demokratickým státem. Podle zákona o protikomunistickém odboji se občanu splňujícímu podmínky zákona vydává osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Na základě tohoto osvědčení se přiznává jednorázový příspěvek a provádí se zvýšení sociální dávky. Doba, po kterou bylo přerušeno řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu za účelem opatřování odborných stanovisek, jakkoli spojená se stavením lhůt podle zákona o protikomunistickém odboji, nemůže být - pro svou délku v konkrétním případě i právní nejistotu ohledně délky řízení obecně – posuzována optikou obecné právní zásady lex dura sed lex. Jde o čas, jenž tu byl žalobci-stěžovateli upřen. Legitimní očekávání, že mu bude osvědčení v přiměřené lhůtě vydáno, se pro něj změnilo v několikaleté vynucené vyčkávání, které lze označit též vzhledem k jeho věku za nedůstojné. Namístě je proto ústavně konformní interpretace, podle níž se při popsané časové nejistotě posoudí odpovědnost státu za průtahy v řízení podle ustanovení § 13 zákona o odpovědnosti státu nikoli v intencích odst. 1 věty druhé, ale věty třetí téhož odstavce. Výchozí je z hlediska odpovědnosti státu celková délka řízení od podání žádosti občana do rozhodnutí o osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, nikoli porušení povinnosti učinit jednotlivý úkon v řízení v zákonné lhůtě.

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

Datum: 14.01.2019

Přečíst celý článek

Vyšší náhrady za poškozené zdraví

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 11.01.2019

Přečíst celý článek

Výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením blízké osoby

I. Právo na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je s účinností od 1. 1. 2014 upraveno v § 2959 o. z., který nově stanoví široké obecné pravidlo pro odčinění duševní újmy pozůstalých a nahrazuje předchozí systém odškodňování prostřednictvím zákonem stanovených paušálních částek. Jedná se o právo ryze osobního charakteru, které je svou povahou úzce spjato s osobou pozůstalého, neboť jeho cílem je přiměřeně vyvážit, popřípadě zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobnostní sféře a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů. Újma, která se odčiňuje, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka; odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod.

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

Datum: 08.01.2019

Přečíst celý článek

Rozhodnutí soudů

Role svědků při allografní závěti spočívá v potvrzení totožnosti zůstavitele Z odůvodnění rozhodnutí: Je nezbytné, aby svědci allografní závěti byli schopni potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědci nemusí znát obsah závěti, jejich úkol není v kontrole obsahu závěti, nýbrž v potvrzení, že ten, kdo závěť pořídil, je zůstavitelem, který prohlašuje, že listina, na niž poukazuje, obsahuje jeho poslední vůli. Znamená to, že buď zůstavitele osobně znají, nebo je jim prokázána jeho totožnost a oni mohou potvrdit, že ta osoba, která pořízení poslední vůle učinila, je skutečně zůstavitelem, jehož totožnost je závětí deklarována.

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

Datum: 18.12.2018

Přečíst celý článek

Je rozhodce vázán judikaturou soudů?

V právní praxi rozhodčího řízení je občas řešena otázka, nakolik je rozhodce vázán judikaturou vyšších soudů, tj. zejména Nejvyššího soudu České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) a Ústavního soudu České republiky (dále též jen „Ústavní soud“). Uvedená otázka nebyla dosud judikaturně řešena, neboť přezkum rozhodčího nálezu soudem co do merita věci není ze zákona přípustný. Všechny důvody přezkumu rozhodčího nálezu jsou taxativně uvedeny v ust. § 31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z.r.ř.“), a meritorní přezkum rozhodčího nálezu mezi ně (v souladu s celosvětovými zásadami rozhodčího řízení a modelovým zákonem UNCITRAL) nepatří. Judikatura českých soudů řekla k otázce možnosti meritorního přezkumu rozhodčího nálezu rovněž svoje kategorické ne.

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

Datum: 04.12.2018

Přečíst celý článek

Pět let s novým občanským zákoníkem

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., (dále „o.z“) je koncem roku 2018 v praxi účinný již pět let. I když před počátkem jeho účinnosti byl jeho obsah kritizován, dosavadní praxe prokázala opak. Jedním z odvětví, kde se úspěšně uplatňuje, je pracovní právo. Chci z pohledu advokáta připomenout pět let jeho aplikace v pracovněprávních vztazích s důrazem na některé osvědčující se instituty. Většinu z nich zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále „ZP“) již neobsahuje a musíme je „hledat“ v o.z.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 30.11.2018

Přečíst celý článek

K rozjezdu živnosti pomohou právní předpisy

Stále stoupá počet těch, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) .Přitom málokdo ví, že v praxi mohou významnou roli hrát právní předpisy, zejména zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.( dále ZOZ). Umožnuje OSVČ efektivní nástup do podnikatelské činnosti po poskytnutí příspěvku od úřadu práce.

Autor: JUDr. Ladislav Jouza

Datum: 28.11.2018

Přečíst celý článek

Aktuality

Zapomenuté heslo