Ing. Libor Friedel, MBA

S EBS spolupracuje od roku 2012. Vyučuje v předmětech Strategický management, Strategické techniky a analýzy, Tvorba podnikové vize, Management změn, Project Management (anglicky) a Innovation Management (anglicky). Lektor, kouč a konzultant. Vystudoval strojní fakultu VUT v Brně (1987), titul MBA získal v roce 2000 na Sheffield Hallam University. Několik let působil jako ředitel Centra aplikovaného ekonomického výzkumu Fakulty ekonomiky a managementu UTB ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem klastrů. Byl za Českou republiku členem European Cluster Policy Group při Evropské komisi. Zabýval se také problematikou managementu znalostí a intelektuálního kapitálu. 10 let byl hodnotitelem a vedoucím hodnotitelem Národní Ceny ČR za kvalitu, stál u zrodu některých benchmarkingových iniciativ (BenchmarkIndex, IMP3rove) v České republice a rozjezdu programu zlepšování inovační výkonnosti MSP (IMP3rove) v ČR. Po celou kariéru jej provází zájem a rozšiřování odbornosti v oblasti strategického řízení a kvality. V současné době působí na volné noze (OSVČ). Má rád komplexní přístup a pohled na manažerské výzvy z různých perspektiv. Spolupracoval se stovkami firem v ČR. Kromě organizačního přístupu se v posledních letech věnuje i individuálnímu koučování. Publikační činnost je součástí jeho CV. Publikoval v časopisech a sbornících z konferencí v ČR a zahraničí, při přednáškách v USA, Jižní Africe, Nizozemí, Itálii atd. Je spoluautorem knihy o klastrech. S EBS spolupracuje od roku 2012. Vyučuje v předmětech Strategický management, Strategické techniky a analýzy, Tvorba podnikové vize, Management změn, Project Management (anglicky) a Innovation Management (anglicky). Byl a je konzultantem řadě studentů při přípravě jejich dizertačních prací, stejně tak jako oponentem dizertačních prací jiných studentů ÚPPV a EBS.
person
Umělá inteligence (AI) ve službách strategického řízení  (1 - Úvodní poznámky)

Umělá inteligence (AI) ve službách strategického řízení (1 - Úvodní poznámky)

Po několika článcích (a webinářích), které jsem věnoval fenoménu prospívání, štěstí a také silným stránkám se vracím opět ke strategickému řízení (jakožto předmětu, kterému se věnuji ve vztahu ke studentům EBS a ÚPPV). Jsem konzervativní člověk, takže jsem (zatím?) nikdy nenapsal článek s pomocí AI. Ani nevím, zda a jak může AI pozitivně ovlivnit lidské prospívání a štěstí. Je však jisté, že Ai ovlivňuje, a bude ovlivňovat proces strategického řízení, a to v mnoha aspektech a perspektivách.

Přečíst celý článek
person
Vedení založené na silných stránkách – lídři ve své síle

Vedení založené na silných stránkách – lídři ve své síle

Marcus Buckingham je jeden z autorů, který stál u zrodu „vlny“ opírající se o silné stránky a dlouhodobě se tomuto tématu („strengths-based“ přístup) věnuje. Jako jeden z prvních „odhalil“ tři prolínající se vlny, které přístup založený na silných stránkách formovaly a ovlivnily (Buckingham 2005, 2007, 2008, 2011). Dobře se to hodí ke shrnutí základů a tomu, co zaznělo na mém webináři Leadership založený na silných stránkách 25.4.2024.

Přečíst celý článek
person
Uznalé zkoumání se zkratkou AI (Appreciative Inquiry)

Uznalé zkoumání se zkratkou AI (Appreciative Inquiry)

V 80. letech minulého století vyvinul David Cooperrider organizační rámec, který identifikuje a zesiluje to, co ve společnosti, v organizaci, u člověka nebo v týmu funguje. Jeho strukturovaná metoda, jak rozvíjet komunity, organizace, týmy a jednotlivce ukázala svou kapacitu vytvářet pozoruhodné výsledky organizací a řešit komplexní společenské a environmentální problémy. Je uplatnitelná v projektech organizačního rozvoje, restrukturalizace, změn, implementace strategie a dosahování vize. Může také zlepšovat dialog, posilovat komunikaci a zvyšovat vnitřní porozumění v organizacích a ve vztazích k zákazníkům a dalším zainteresovaným stranám.

Přečíst celý článek
person
Well-being a štěstí – faktory životní pohody a „dobrého bytí“ manažerů a lidí v organizacích (1. díl)

Well-being a štěstí – faktory životní pohody a „dobrého bytí“ manažerů a lidí v organizacích (1. díl)

Před nedávnem jsem v článku psal krátce o štěstí. Během covidové hysterie na jaře 2021 jsem měl možnost absolvovat kurz Laurie Santos z Yale University k tématu „Věda o pohodě a prospívání“ (The Science of Well-Being). Moje pohoda se za tři měsíce konání kurzu zlepšila. Na začátku kurzu jsem měl PERMA skóre 6,69 (na stupnici 1-10), po dokončení kurzu (se všemi praktickými úkoly) to bylo 8,56.

Přečíst celý článek
person
Štěstí jako součást řízení – cíle, role, návyky

Štěstí jako součást řízení – cíle, role, návyky

Na seminářích rád sdílím pohled na management/řízení jako na proces vytváření a udržování takového prostředí, v němž lidé jako jednotlivci i ve skupinách či týmech dosahují stanovených cílů. Taková definice je dosti obecná, čímž ukazuje, že vše, co v organizacích děláme spolu/vytváří prostředí pro lidský výkon a jeho žádoucí efekty. To, v čem lidský výkon a jeho efekty spořívají, a jaké jsou cíle, to už je individuální „otisk palce“ jednotlivých organizací. Určité perspektivy nám nastiňuje např. koncept strategického řízení (a měření), který se před lety zrodil pod nálepkou Balanced Scorecard. Jeho základní a výchozí perspektivou jsou LIDÉ. Je zde řada možností a příležitostí pro stanovení cílů v oblasti rozvoje a vzdělávání, budování informačního a znalostního kapitálu, organizační kultury, týmové spolupráce, motivace apod. Vesměs samé „měkké“ věci.

Přečíst celý článek
person
Můj pohled na některé chyby při tvorbě a psaní seminárních a dizertačních prací studentů ÚPPV a EBS

Můj pohled na některé chyby při tvorbě a psaní seminárních a dizertačních prací studentů ÚPPV a EBS

Zkraje letošního roku jsem si připomněl, že je to 9 let, co jsem vyhodnotil první seminární práci jako lektor, vyučující na ÚPPV a EBS. Od té doby to bylo dost přes 400 „seminárek“ a „dizertaček“. Byly mezi nimi skvělé a povedené, mnohdy průměrné, avšak i ty, které se moc nepovedly

Přečíst celý článek
person
Úvodní poznámky k Design Thinking

Úvodní poznámky k Design Thinking

Anglické slovo design je odvozeno z latinského „de-signare“ (označit, vyznačit) a postupně dostalo také významy „navrhnout“ i „návrh“. V širším slova smyslu můžeme říci, že design zahrnuje návrh věcí, produktů a služeb. Cílem designu je co nejúčelněji propojit funkční a estetickou stránku navrhovaného předmětu či systému. S tímto nastavením mysli a způsobem přemýšlení přistupují ke své práci designéři. V podnikání a byznysu je výzva prostá – Lze stejným přemýšlením (a nastavením mysli) uvažovat a navrhovat systémy, které řeší podnikatelské, byznys či společenské příležitosti a hrozby? Odpověď už nějaký ten pátek zní: „Ano, jistě!“.

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.