V tomto článku se po odmlce opět věnuji svým zkušenostem z hodnocení seminárních a dizertačních prací studentů.

 

 

Předchozí zkušenosti a s nimi spojené tipy najdete ve starších článcích:

• Udělejte si své studium „stylové“
• 4 pohledy na cíle (pro studenty-manažery)
• VIA silné stránky pro studium MBA
• Pyramidový princip – Logika strukturovaného myšlení a komunikace
• Můj pohled na některé chyby při tvorbě a psaní seminárních a dizertačních prací studentů ÚPPV (z článku vznikl dokonce e-book, který je ke stažení zde)
• Webináře + Blog + Tematická setkání + Studentská sekce = Synergie a komplementarita (doufám)

 

Tentokrát půjde o kritické myšlení. Jako lektora a toho, kdo klasifikuje seminární práce nebo oponenta mě často mrzí dvě věci:

1. Když ve studentské práci nezaznívá jasný hlas autora.
2. Když práce končí a já nevím, jaký přínos pro svého tvůrce měla.

 

Nejsou to „oficiální“ kritéria, která explicitně vyplývají ze studijních podmínek, ale můj pohled na věc je zřejmý – studium MBA/DBA je „něco více“ než bakalářské/magisterské studium na VŠ. Do hry by měla zejména vstoupit (manažerská, životní) zkušenost. Pohříchu v moha textech obvykle vstupují spíše kognitivní zkreslení, ale tomu nelze z podstaty těchto zkreslení zabránit.

 

 

Zkušenost znamená i vlastní názor 

V akademickém i profesním světě se často hovoří o nutnosti mít „vlastní názor“. Nejen pro studenty (MBA…) to však stále (a kupodivu) může být zdrojem nejistoty. Ne „vlastní názor mít“, ale sdílet jej. Mohu si to dovolit? Nestačí zopakovat, co říkají autoři nebo co bylo na přednášce? A co když se mýlím?... 

Kritické myšlení nám pomáhá hledat odpovědi právě na tyto otázky. Ve „školních lavicích“ i mimo ně. Je základem osobního růstu, rozhodování a schopnosti obstát ve světě, který je stále složitější a méně předvídatelný (VUCA). 

Podívejme se tedy na to, jak může kritické myšlení obohatit (vaše) studium MBA. Zejména při psaní seminárních/dizertačních prací – a jak jej postupně rozvíjet.

 

 

Co je kritické myšlení (a co není)

Kritické myšlení neznamená „kritizování“ nebo hledání chyb za každou cenu. Spíše jde o vědomou schopnost analyzovat informace, vy/hodnotit zdroje a vytvářet argumenty, které jsou podložené, a přitom otevřené diskusi. Jak říká definice Roberta Ennise, kritické myšlení je „rozumné a reflektované rozhodování o tom, čemu věřit a co dělat.“

 

Obvykle to znamená:

• Nezůstávat pouze u první myšlenky.
• Ptát se „proč“, „na základě čeho“ a „co to znamená pro mě?“
• Zvažovat různé pohledy, včetně těch, které mi nejsou pohodlné.

 

Bohužel kritickému myšlení nenahrává snaha „nezatížit studenta“ a tedy poměrně malý prostor doporučeném „rozsahu“ seminárních prací (měřeném normostranami). Dvanáct let zkušeností lektora v MBA říká jasně – zkracováním se zhoršuje vypovídací schopnost a kvalita seminárních prací. Zůstává mnoho otevřených konců, nejsou diskutována omezení práce, diskuse klouže po povrchu a ulpívá na obecných pravdách a subjektivní „dojmologii“.

 

 

Proč je kritické myšlení důležité při psaní seminární/dizertační práce

Seminární/dizertační práce není slohové cvičení, ani mechanické „opsání“ toho, co se říká v knihách nebo na Wikipedii, byť student naplní podmínky citace zdrojů podle normy ČSN ISO 690:2022. Práce vytváří prostor (měla by jej vytvořit), kde by měly zaznít vaše vlastní myšlenky, perspektivy a zkušenosti. Samozřejmě doplněné a opřené o fakta, argumenty a literaturu.

Jednou z typických chyb studentů bývá „teoretická část“, která mnohdy připomíná spíše seznam citací (Ctrl-C, Ctrl-V) nikoliv kritickou reflexi.

 

Kritické myšlení v rešerši (a „načítání“) literatury nám pomáhá ptát se:

• Proč právě tento autor / tito autoři?
• V čem si mnou vybrané a zvolené zdroje protiřečí?
• Jaký postoj k tomu mohu zaujmout já (jako student, s vlastními manažerskými zkušenostmi?

 

Proto si zkuste si při čtení literatury a textů položit otázku typu: „Co mi tento text říká?“ Nebo experimentujte s otázkou „Co mi možná zamlčuje?“. Zejména, když volíte lehkou, populární a instantní literaturu svépomocných příruček.

 

 

Klíčové zásady kritického myšlení pro studenty

Kritické myšlení se dá trénovat a studium MBA/DBA je za normálních okolností dobrý terén. Tady je několik zásad, které můžete začít používat.

• Nepřijímejte nic bez důkazu. I slavný autor se může mýlit nebo být ovlivněn dobou. To zdůrazňuji na každém tematickém setkání. Měl jsem ve své konzultantské a akademické kariéře štěstí, že jsem pár takových osobností u nás nebo v zahraničí potkal (Michale Porter, Robert Kaplan, Leif Edvinsson..). Jsou to lidé z masa a kostí a dá se s nimi normálně povečeřet.
• Zvažujte alternativy. Ptejte se „Existuje jiný způsob, jak se na problém dívat?“
• Buďte konkrétní. Vyhýbejte se obecným soudům. (Co přesně znamená „špatné vedení“?)
• Stále se ptejte „proč“, „na základě čeho“, „v jakém kontextu“.
• Buďte otevření změně názoru. Kritické myšlení není dogmatismus, ale hledání (co nej)přesnějších odpovědí.

 

 

Tři „techniky“, které vám mohou pomoci 

Vybral jsem tři přístupy, které pro vás a vaše kritické myšlení mohou být inspirativní.

 

1. Argumentační trojúhelník (Tvrzení-Důkaz-Vysvětlení)

• Tvrzení: „Leadership typu X je neefektivní.“
• Důkaz: „Podle výzkumu Smithe (2020) firmy s tímto typem vedení ztrácely tržní podíl.“ (Citace je zde fiktivní).
• Vysvětlení: „Neefektivita vyplývá z nízké motivace zaměstnanců, jak ukazuje i případová studie firmy Y.“

 

2. 5x proč

• Možná znáte z „leanu“ (při hledání kořenových příčin), ale pro kritické myšlení je to fajn postup i k uvědomění si komplexnosti a komplikovanosti kauzalit (z nichž často nelze přijmout jediný závěr). Nebojte se s ním experimentovat.
• Proč firma neuspěla? Kvůli nedostatku inovací.
• Proč chyběly inovace? Neinvestovala do R&D.
• Proč neinvestovala do R&D… a tak dále (alespoň 5x).

 

3. Rapoportovo pravidlo

• Předtím než nesouhlasíte s názorem (a chcete začít s kritikou), shrňte svůj názor tak přesně, aby s tím autor souhlasil. Je to výborné tréninkové hřiště.
• Téma: Zavedení tvrdé kontroly docházky ve firmě.
• Názor oponenta (např. autor článku): „Zavedení striktní docházkové politiky zvyšuje disciplínu a výkon zaměstnanců.“
• Nejprve shrňte postoj oponenta (Rapoportovo pravidlo): „Autor vychází z předpokladu, že přítomnost na pracovišti má přímou souvislost s výkonností. Jeho argumentace spočívá ve ztotožnění docházky s disciplínou, což následně propojuje s celkovou produktivitou.“
• Až poté přidejte svůj kritický postoj: „Tento pohled však opomíjí vliv autonomie, vnitřní motivace a výsledků práce, které nejsou závislé pouze na fyzické přítomnosti na pracovišti. Výzkumy z oblasti hybridní práce (např. Bloom, 2021) ukazují, že flexibilita může výkon zaměstnanců dokonce zvýšit.“

 

 

Kritické myšlení - odvaha projevit sami sebe

Studenti se mohou obávat, že budou „moc osobní“, „moc odvážní“ nebo „nebudou bráni vážně“, když projeví vlastní názor. Nebo napíší odosobněnou větu typu „bylo komunikováno, že…“, jako by se jich to netýkalo. Pohříchu, akademické psaní neznamená anonymní opatrnost. A MBA/DBA/MSc. studium JE (částečně) akademické! Je to také manažerská zkouška schopnosti formulovat postoj podložený argumenty. To je přesně to, co se od budoucích manažerů, lídrů a stratégů ve VUCA světě očekává.

 

 

Buďte vidět – s rozumem a respektem 

Kritické myšlení se nedá naučit z jednoho článku. Ale můžete s ním začít hned – třeba v další seminární práci. Zkuste si položit tři jednoduché otázky:

• Co si o tématu myslím já?
• Na základě čeho si to myslím?
• Jak to mohu jasně a podloženě vyjádřit?

 

Váš názor má velkou hodnotu, pokud jej umíte formulovat s rozmyslem, beze spěchu. 21 dalších tipů najdete také v mém dřívějším článku zde.

 

Ať už píšete seminární práci nebo připravujete strategii pro firmu, pomohou vám tyto zásady kritického myšlení:

• Nepřijímejte nic bez důkazu.
• Zpochybňujte předpoklady – i své vlastní.
• Ptejte se: Proč? Na základě čeho? V jakém kontextu?
• Zvažujte alternativy a různé perspektivy.
• Formulujte svůj názor, ale buďte připraveni ho upravit.
• Buďte odvážní, i když si nejste jisti.

 

Těším se na další seminární/dizertační práce. V některém z dalších článků se podíváme na kritické myšlení v praxi strategického managementu.

 

Doporučená literatura

• BOWELL, Tracy, KEMP, Gary. Critical Thinking. A Concise Guide. 3. vyd. New York: Routlege, 2010. ISBN 978-0-415-47183-1.
• BRINK-BUDGEN, Roy, van den. Critical thinking for Students. 3. upr. a rev. vyd. Oxford: How To Books, 2000 ISBN 978-1-84803-018-3
• HUNTER, David, A. A Practical Guide to Critical Thinking. Deciding What to Do and Believe. Hoboken,: Wiley, 2009. ISBN 978-0-470-16757-1.
• CHAFFEE, John. Thinking Critically. 10. vyd. Boston: Wadsworth, 2009. ISBN 978-0-495-90881-4.

RAINBOLT, George, W., DWYER, Sandra, L. Critical Thinking. The art of Argument. Boston: Wadsworth, 2012. ISBN 978-0-495-50157-2.