I když titulek se zdá být výstražný, nejde o nic jiného, než o změnu pracovněprávních předpisů související s novelou zákoníku práce (dále ZP) č. 281/2023 Sb. Po účinnosti této novely od 1. října 2023 se uplatňuje řada doplněných předpisů, mezi nimi i zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP). Tento předpis patří vedle zák. práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení ZP a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.
Součinnost zaměstnavatele
Inspektor je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob, požadovat od kontrolovaných osob pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, předložení potřebných dokladů, informací a vysvětlení. Inspektoři jsou dále oprávněni vyžadovat účast kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly. Inspektoři dále mohou ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k nápravě.
Přestupky na úseku práce na dálku
Předmět kontroly se po novele ZP č. 281/2023 Sb., rozšířil, neboť byl doplněn ZIP. Patří mezi ně právní úprava práce na dálku. Obsahuje řadu povinností, které se týkají zejména zaměstnavatelů- právnických i podnikajících fyzických osob. Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Jedná se o těhotné zaměstnankyně, nebo o zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší než 9 let nebo osoby vyžadující zvláštní péči. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí. Předpokladem by měla být písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Do ZIP byl vložen nový § 12a, který uvádí nové přestupky na úseku práce na dálku. Je to např. při neuzavření dohody písemně, při nesprávně sjednané výpovědní době apod. Zaměstnavatel při nesplnění některé z uvedených povinností může být sankcionován pokutou až do částky 300 tisíc korun.
Jaká výše sankce?
Zaměstnavatel (právnická nebo podnikající fyzická osoba) se dopustí přestupku např. tím, že v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavře dohodu o práci na dálku písemně. O přestupek se může jednat také tehdy, jestliže ukončení dohody o práci výpovědí nebo dohodou zaměstnavatel neprovede písemně. Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá – li o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody. Nově je rovněž stanovena povinnost zaměstnavatele určit pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP, překážek v práci a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn. Za tyto přestupky a další uvedené v ZIP může inspektorát práce uložit zaměstnavateli pokutu až do částky jednoho milionu korun.
Přestupky v oblasti informačních povinností
Velmi rozsáhlý je výčet přestupků a správních deliktů v oblasti informačních povinností zaměstnavatele. Novela ZP má tyto povinnosti zaměstnavatele upraveny v novém § 37. Zaměstnavatel je povinen písemně informovat o právech a povinnostech zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru,jestliže je pracovní smlouva neobsahuje. Tyto informace musí poskytnout nejpozději do 7 dní (dříve do 1 měsíce) od vzniku pracovního poměru.
Obsah informací
Informace musí obsahovat např. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, údaj o dovolené a o způsobu určování její délky.
Podle § 37 odst. 1 ZP musí být zaměstnanec na začátku pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem dále písemně informován o taxativně vypočtených skutečnostech. Do tohoto ustanovení se doplnil údaj o době trvání a podmínkách zkušební doby, údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru. Musí být uveden i údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, o stanovené týdenní pracovní době, o předpokládaném týdenním rozsahu pracovní doby při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení.
Rovněž musí být zaměstnanec informován o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a o účasti na nemocenském a důchodovém pojištění. Za tyto přestupky nebo správní delikty může být uložena pokuta až do částky 200 000 korun.
Vhodná úprava pracovní doby
Zaměstnavatel musí vyhovět písemné žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečující o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnance, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. O tom uzavře se zaměstnancem písemnou dohodu. Nebude povinen vyhovět této žádosti, pokud mu v tom budou bránit vážné provozní důvody a její zamítnutí bude pak povinen písemně odůvodnit. Za nesplnění uvedených povinností může být zaměstnavateli uložena inspekcí práce pokuta až do výše 300 tisíc korun.
