JUDr. Ladislav Jouza

Advokát, rozhodce, člen České advokátní komory, lektor Ústavu práva a právní vědy, o.p.s. a European Business School SE. Je autorem řady odborných článků zejména z oblasti pracovního práva. Legislativně se podílel na všech zásadních novelách pracovněprávních předpisů, zejména zákoníku práce, včetně předpisů o zaměstnanosti a o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, které byly Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovány a zákonodárnými orgány přijaty. V průběhu pracovní činnosti na MPSV byl členem pracovní komise Legislativní rady vlády. Je držitelem stříbrné a bronzové medaile prof. rytíře A. Randy za teoretický a praktický přínos pracovnímu právu. Má širokou odbornou publikační a pedagogickou činnost v oblasti pracovního práva a personální práce. V roce 2016 obdržel prestižní ocenění Právník roku 2016 v oblasti pracovního práva. V roce 2017 byl jmenován členem správní rady Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
person
Může zaměstnanec konkurovat firmě?

Může zaměstnanec konkurovat firmě?

Jedním z předpokladů pro podnikatelské úspěchy firmy je uplatňování know-how, které patří do jejího výrobního, obchodního i technologického tajemství. Nejčastěji s ním přicházejí do styku manažeři firmy, statutární zástupci i další vedoucí zaměstnanci. Je proto pochopitelné, že každá firma se snaží chránit své poznatky, pracovní a technologické postupy a další úseky své podnikatelské činnosti. Nejde jen o ochranu zaměstnavatele před konkurencí, ale v zájmu zlepšení ekonomické situace i o další významnou skutečnost: o udržení zakázek, práci po týdenní stanovenou pracovní dobu apod.

Přečíst celý článek
person
Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu (2024)

Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu (2024)

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Na pomoc přichází zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb.). Od 1. května 2024 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.

Přečíst celý článek
person
Změní digitalizace pracovní náplň zaměstnance?

Změní digitalizace pracovní náplň zaměstnance?

K dnešnímu blogu mě přiměly statistické údaje, podle nichž půl milionu lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat velké částky do vzdělávání. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se stát na celoživotní vzdělávání zaměří. Zvažují se specifické fondy a pracovní skupiny.

Přečíst celý článek
person
Minimální mzda v roce 2024 zvýší pracovněprávní nároky zaměstnanců

Minimální mzda v roce 2024 zvýší pracovněprávní nároky zaměstnanců

Dne 13. prosince 2023 vláda rozhodla, že od 1. ledna 2024 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 18 900 Kč (do 1. ledna 2024 to byla částka 17 300 Kč) za měsíc a 112,50 Kč (dříve 103,80 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Přečíst celý článek
person
Zaměstnavatel může poskytnout další placené pracovní volno

Zaměstnavatel může poskytnout další placené pracovní volno

V poslední době se dostává do popředí zájmu ústředních orgánů i vlády legislativní řešení flexibility a pružnosti pracovního trhu, které by mělo napomoci rozvoji ekonomiky. Návrhy v této oblasti přijala Národní ekonomická rada vlády (NERV), zejména k úpravě zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Doporučení se týkají i snazšího a volnějšího propouštění zaměstnanců z práce.

Přečíst celý článek
person
Minimální mzda v roce 2024 zvýší pracovněprávní nároky zaměstnanců

Minimální mzda v roce 2024 zvýší pracovněprávní nároky zaměstnanců

Dne 13. prosince 2023 vláda rozhodla, že od 1. ledna 2024 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 18 900 Kč (do 1. ledna 2024 to byla částka 17 300 Kč) za měsíc a 112,50 Kč (dříve 103,80 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Přečíst celý článek
person
Jaké sankce hrozí zaměstnavatelům po novele zákoníku práce?

Jaké sankce hrozí zaměstnavatelům po novele zákoníku práce?

I když titulek se zdá být výstražný, nejde o nic jiného, než o změnu pracovněprávních předpisů související s novelou zákoníku práce (dále ZP) č. 281/2023 Sb. Po účinnosti této novely od 1. října 2023 se uplatňuje řada doplněných předpisů, mezi nimi i zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. (dále ZIP). Tento předpis patří vedle zák. práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení ZP a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Přečíst celý článek
person
Nové povinnosti zaměstnavatelů podle dohod o práci

Nové povinnosti zaměstnavatelů podle dohod o práci

Nové povinnosti zaměstnavatelů a práva zaměstnanců jsou v roce 2024 v právní úpravě dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Od 1. ledna 2024 vzniká zaměstnancům pracujícím podle dohody dříve v ní neexistující právo na dovolenou a od 1. července jim musí zaměstnavatelé zajistit účast na nemocenském pojištění.

Přečíst celý článek
person
Je právo na přestávky v práci u dohod konaných mimo pracovní poměr?

Je právo na přestávky v práci u dohod konaných mimo pracovní poměr?

Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. provedla několik zásadních změn v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnanci pracující podle dohody o pracovní činnosti (dále DPČ) nebo dohody o provedení práce (dále DPP), budou mít vedle povinností řadu nových výhod., zejména v oblasti pracovní doby ve vztahu k přestávkám v práci.

Přečíst celý článek

Ceny studijních programů uvedené na webu jsou bez DPH.