Kritické myšlení ve studiu MBA/DBA – klíčová dovednost každého studenta
V tomto článku se po odmlce opět věnuji svým zkušenostem z hodnocení seminárních a dizertačních prací studentů.
Přečíst celý článekV tomto článku se po odmlce opět věnuji svým zkušenostem z hodnocení seminárních a dizertačních prací studentů.
v době (23.1.2025), kdy byl čerstvě inaugurován (staro)nový prezident USA a také se ke konci chýlilo v Davosu výroční jednání WEF (Světového ekonomického fóra)- Obě tyto události okamžitě vyvolaly černo-bílé zkreslení (a rej hejtrů a trollů z „obou stran“). Na druhou stranu je jisté, že ovlivní to, jaké trendy se v nejbližší době vzedmou v další vlny.
Na svých seminářích i webinářích často zmiňuji princip MEJV a také kolo emocí. MEJV jsem popsal také v minulém článku, před webinářem o nervovém systému manažerů. Na webináři jsem slíbil, že také krátce napíšu o použití kola emocí.
Nový rok přináší nové výzvy, nové příležitosti a možnost posunout se ve své kariéře na vyšší úroveň. Pokud chcete udělat skutečný krok vpřed, je ideální čas přihlásit se na některý z našich prestižních MBA programů na European Business School SE.
Nezlomnost, odolnost a schopnost zvládat tlak – vlastnosti, které moderní doba vyžaduje od manažerů. Jenže co když je „nervy ze železa“ paradoxně odříznou od vlastního života? Pojďme se podívat na stinné stránky neustálého výkonu a hledat cestu zpět k rovnováze.
Nepatřím mezi horlivé zastánce virtuálního studia. Své MBA studium mezi lety 1997-2000 jsem si poctivě „odchodil“, „odseděl“ na přednáškách, oddiskutoval, „odrešeršoval“, „odpublikoval“ i týmově se spolužáky odpracoval a odprezentoval. Včetně mnoha assignmentů (seminární práce k předmětům) a závěrečné „dizertačky“. Možná je to právě tím – zkušeností ze studia (Sheffield Hallam University), bez technologických vymožeností - že jsem kapku konzervativnější.
Implementace strategie je v mnohém o práci s organizační kulturou – přímo nebo jako výsledek různých chtěných či nechtěných postranních efektů. I v tom je odraz zdánlivého „dilematu“ kdo si koho dá k snídani, zda strategie kulturu nebo kultura strategii.
„Kultura si dá strategii k snídani“ („Culture eats strategy for breakfast“) - to je citát, připisovaný manažerskému mudrci Peterovi Druckerovi. Jak však píše konzultant Michael Reidy v článku pro Interacion Associates [1], náleží spíše dvěma manažerům – bývalému prezidentovi Ford America Marku Fieldsovi a bývalému CEO firmy Merck Richardu Clarkovi. Podstatné je však poselství.
Je zde třetí pokračování poznámek k umělé inteligenci a jejímu využití ve prospěch strategie a strategického řízení. Po úvodních poznámkách jsem se zabýval výhodami a přínosy. Nyní je na řadě druhá strana mince - otazníky a rizika dalšího vývoje. K tomu samozřejmě nemám žádnou věšteckou kouli, ale považuji téma topící se v opojném mlžném oparu všeobecného nadšení z AI za vyzývavé, opodstatněné a důležité.
V minulém článku jsem zmiňoval některé poznámky k využití umělé inteligence ve strategii v kontextu tacitních a explicitních znalostí, modelu strategického řízení a vnímání dalších perspektiv. K nim směřuje tento článek.
Ceny studijních programů uvedené na webu jsou konečné.